sobota 30. listopadu 2019

Nevypraná košile

Můj milý,

první noc bez Tebe stála pěkně za hovno. Syna jsem dala spát o hodinu dřív, protože už jsem nevydržela si s ním v klidu hrát a dělat, že se nic neděje. On byl navíc taky dost unavený a pořád se chtěl mazlit, jako by vycítil, že něco není v pořádku. Po jeho usnutí jsem si ještě chvíli na internetu hledala postihy za různé činnosti. Jen mě tak zajímalo, na kolik let bys třeba mohl jít sedět...
Už okolo osmé jsem zalehla do postele, neb jsem byla pekelně vyčerpaná. Stejně jsem však nemohla zabrat, a když se náhodou na chvíli zdařilo, zase jsem se hned vzbudila. Tlouklo mi srdce a klepala jsem se. Zdál se mi sen o tom, že pro Tebe nemám nic na Vánoce a 23. prosince jdu rychle něco shánět.
Ráno se pak všechen můj strach o Tebe změnil v neuvěřitelné nasrání. Pokud Tě zatkli právem, na co jsi sakra myslel? Takhle ohrožovat rodinu. Stát se může vždycky všechno. A taky se stane. Nakonec to potom nejvíc odnesou ti nejzranitelnější.
Návštěva Tvé bývalé mi taky vůbec nepomohla. Přišla s tím, že se musíme spojit a vymyslet, jak dál postupovat, poněvadž jsme obě na jedné lodi a máme s Tebou děti. Jenže za ten krátký čas, který u nás strávila, na Tebe stihla naplivat tolik špíny, až mi z toho bylo fyzicky zle. V hlavě jsem si jen neustále dokola opakovala, že tomu nesmím podlehnout. Ona je totiž velmi přesvědčivý člověk. Vždyt Tě přece znám. A znám?
Nyní mám jen pár kusých informací. Jsi v cele předběžného zadržení a během pár dnů se bude konat soud, který bude rozhodovat o uvalení vazby. Žádný kontakt s Tebou samozřejmě není možný. Je hrozné, že jsme se ani nestihli rozloučit. Nemohl sis ani naposledy pochovat svého syna. A já netuším, kdy Tě znovu uvidíme.
Zbyla mi tu jen jedna nevypraná košile, která voní jako Ty. Když dávám prádlo do pračky, tuhle jedinou si nechávám a schovávám si ji pod polštář. Po několik nocí mi ted bude dělat jedinou společnost.

Ta Tvá

Žádné komentáře:

Okomentovat