Dopisy z basy

S nevědomím svého drahého (na svolení bych musela čekat měsíc a víc) přepíšu pár úryvků z jeho dopisů. Týkají se čistě režimu ve věznici, osobní sdělení si samozřejmě nechávám pro sebe. V úryvcích cenzuruji akorát data, jména a názvy, jinak nechávám vše v původní podobě.

Ahoj lásko, dnes je čtvrtek a mně se dostal do ruky jeden kus papíru A4, a tak píšu. No, byl to teda hektickej tejden. Tak v pondělí mě zatkli. Policajti byli hustí, ale slušní. Pak jsem dvě noci strávil u nás ve městě na policii v cele. Výslechy, domluva s právníkem atd. Ve středu v poledne jsem jel na soud a tam rozhodli, že musím do vazební věznice. Na večer ve středu už jsem tam byl, v přijímací cele. Lásko! Čekala mě třetí noc s rozsvícenou žárovkou na stropě! Tebe by jeblo. Jo, a pořád v těch stejnejch hadrech (tričko, trenky, ponožky), ve kterejch mě v pondělí zatkli.

Dnes jsem prodělal vstupní zdravotní prohlídku - natočili EKG, měřili tlak atd. Jsem zcela zdráv. V ordinaci mi sestra říká: "Lehněte si tady.", já na to: "Mám se zout?", ona: "Kdy vás zatýkali?", já: "V pondělí." a ona: "Tak to se prosím nezouvejte." Jinak na cele jsem zatím sám, ale možná mi sem někoho šoupnou, je tu místo pro dva.

Dnes je sobota. Vězení není žádná sranda, ale dá se to vydržet. Spoluvězni jsou docela fajn a máme společné téma - "jsme nevinní". Nikdo mi tu neubližuje, jídlo je v mezích normy a je ho dostatek. Pracovníci věznice se k nám chovají velice slušně a korektně, i když odměřeně. Od včerejška jsem přestěhovanej na nové cele. Je rozhodně lepší, čistější a modernější než ta předtím. Mám tady i spolubydlícího. Je to fajn kluk, chytrej, inteligentní a docela vzdělanej. Hlavně je hodnej, je tady už dva měsíce, takže je zběhlej v tom, jak to tady chodí. Hodně mi pomohl a teď ho ždímu o tabák, protože nakoupit si můžu až ve středu.

Den tady začíná tak, že v šest hodin zatroubí klakson, dozorce ti rozsvítí do ksichtu zářivku na cele a jde se vstávat. Mezi sedmou a osmou donesou snídani, dnes byl puding a rohlík. Potom můžeme na hodinku ven do klecového výběhu, většinou nás jde tak 5-6 chlapů. Ve dvanáct hodin je oběd. Dnes jsem dopoledne byl na hodinku ve společenské místnosti, tam čumíme na TV. Odpo už většinou nic. Údajně nás 1-2 x za týden pustí si zahrát ping pong, já ještě nebyl. Teplá večer je v 17 hod a potom ještě ve 20 donesou třeba rohlík s jablkem. No, v podstatě je tady fest nuda.

Za chvíli nám dozorce zhasne. Záleží vždy na něm, kdy to bude. Správně má zhasnout ve 22 hod. Občas nechává světlo i dýl. (Odesílám až po čtyřech dnech. Neměl jsem obálku a známky.)

Soboty a neděle jsou vůbec nejhorší, nic se neděje. Kolega se asi rozhodl, že prospí celej den. Docela mu to závidím, já když to klapne, tak usnu přes den tak na hodinu.

Knížky jsou tady velká vzácnost. Dáš si požadavek do místní knihovny a čekáš, jak to dopadne. Nikdy nevíš, jestli to přinesou za 3 dny, za 14 dní, nebo vůbec ne. Taky není jasný, co přinesou. Já momentálně čekám. Žádnej balíček od vás zatím taky nedorazil. Tady nikdo nikam nespěchá.

Tak, a je úterý. Pondělí bylo docela fajn. Dopoledne koupání, odpo vycházka. Vycházky se odehrávají ve vnitrobloku věznice na dvoře. Je to takový malý trojúhelníkový prostor obehnaný zdí a nad sebou máš mříže. Po vycházce nás nechali ještě ve společenské místnosti hrát karty.

Je tady pondělí. Právě jsem přišel ze sprchy. To by se ti, lásko, líbilo. Voda je spíš vařící než teplá, a k tomu ještě nahatí chlapi. Dnes si udělám uklízecí odpoledne, utřu prach, zametu a vytřu podlahu. Vzhledem k tomu, že netuším, jestli tento dopis dostaneš do Vánoc, tak vlastně nevím, co dál psát. Je to na palici.

Je neděle odpoledne. To "nejzábavnější" z tohoto týdne byl můj tenisový loket. Jak už jsem ti psal, začalo mě to bolet. V noci jsem nemohl spát, přes den jsem se kroutil jak hovado. Tak jsem vyrazil za doktorkou. Ta mi poradila pár cviků a říkala, že musím být v klidu a ruku nenamáhat. To mě pobavilo, protože fakt nevím, kde už člověk může být víc v klidu a nenamáhat se, než tady. Jedině snad v hrobě. Poslala mě na rentgen a dostal jsem celé 2 ks ibalginu. Celé balení ibalginu mi objednala sestra a tvrdila, že v pátek odpoledne je dostanu. No, tak nedostal. Referent mi říkal, že snad v pondělí. Jakmile budou prášky, bude to určitě veselejší. A když ne, tak se objednám k ortopedovi.

Aktivity, práce, nebo volnější režim zatím nehrozí. Dokud tady budu podle paragrafu 67b trestního řádu, tak to bude takto. To by se mohlo změnit v únoru, ale taky to není jistý, ostatně jako nic teď.

Je úterý 24. 12. Od rána na vás hodně myslím. Tady zavládla docela stísněná atmosféra. Kolega od rána nemluví, leží a čumí do stropu a já dělám v podstatě totéž. Přestože byla docela fajn snídaně (jogurt, tavenej sýr a tukáče), kolega se toho ani netknul a já se pak hecnul na ten jogurt. Dopoledne jsme byli venku a potom ve sprše. Na oběd byla čočka s vejcem, drží se tady tradice. Po obědě jsme začali trochu mluvit, abychom se tady nezvencli. Doufám, že si se synem Vánoce užijete, jak nejlíp to půjde, vzhledem k situaci, kterou jsem způsobil. Čtu teď pátý díl Harryho Pottera a dnes ráno jsem se vzbudil, otevřel knihu a čtu: kapitola 23, Vánoce na izolaci. To nevymyslíš.

Tak máme po večeři. Bylo smažené filé v trojobalu, smažená šunka se sýrem taky v trojobalu, bramborový salát s majonézou, 2 ks lineckého a 2 ks pomerančů. Takže se dá říct, že překvapili.