neděle 5. ledna 2020

První polibky



Můj milý,

jdem zas vzpomínat, jo? Pamatuješ, jak jsi mne poprvé chtěl políbit a já uhnula? Jako obvykle jsme byli ten večer oba opilí, ale shodou okolností jsme se ocitli v soukromí, mimo "naši" hospodu. Zaskočil jsi mne, přišlo to dost náhle, a navíc jsem tušila, že polibkem by to neskončilo, z čehož jsem měla strach. Tehdy jsi mi moje ucuknutí vyčetl. Připomněl jsi mi, jak jsem se pár večerů zpátky ocucávala s jedním klukem, kterého jsem poznala zároveň s Tebou a se kterým jsem se nikdy tak intenzivně nebavila. Urazil ses, že on na můj polibek nárok má, poněvadž je mladší, a na Tebe jakožto na starce kašlu. V daném období jsem se opravdu s leckým dokázala líbat - jen tak z legrace, z hecu, kvůli sázce, anebo prostě proto, že jsem chtěla. Já prostě chci, a tak si kurva beru. Jenže jsem ještě nikdy s nikým nezašla dál. A tady jsem necítila, že bychom se měli jen tak ze srandy pusinkovat. Každopádně se mi to povedlo celkem zamluvit a dál jsme se zabývali zase něčím úplně jiným. Nicméně mi tu poprvé došlo, že asi vážně nebudeme jen dva obyčejní známí, kteří se schází v hospodě.
Kdybych tenkrát tolik nepila a nepožívala, možná bych si pamatovala náš skutečný první polibek. Jelikož se však jistojistě neodehrál při západu slunce a okolo nepoletovali motýlci a jednorožci, můžu si dovolit tuto epizodu vynechat. Co však nezapomenu, je první políbení, které jsi mi dal na úplně jiné místo, než jsou ústa. Ne ani tak kvůli samotnému aktu, jako kvůli tomu, že nás ta událost jaksi rozpohybovala, řekla bych.
Měl jsi umělecky nadanou a volnomyšlenkářskou známou, která vlastnila ateliér, v němž jsme jeden večer po cestě z hospody skončili. Vedl sis mě do něj za ruku a já si pamatuju, že jsem byla dost opilá a doufala jsem, že se spolu ten večer vyspíme a já to budu mít konečně za sebou. Ano, vážně jsem tak uvažovala, jelikož prvního sexu jsem se pořád strašně bála. Nejspíš jsi tehdy ani nevěděl, že jsem panna, nebylo proč se bavit o takových věcech, vždyť jsme spolu prakticky nic neměli. Stále jsme jen popíjeli, povídali si a jediná změna nastala v tom, že jsem po pár panácích už neuhýbala před Tvými polibky. Nevěřila jsem tomu, že bychom spolu někdy mohli chodit, viděla jsem až příliš mnoho překážek a nesrovnalostí. Navíc tu ještě pořád visela varianta, že jsi ten chlap, který tvrdí, jak už si dávno se ženou doma nerozumí, ale ve skutečnosti od ní nikdy neodejde a chce si jen zašukat s mladou holkou. Ovšem tehdy mi bylo všechno jedno, nepřemýšlela jsem nad tím, jen jsem s Tebou ráda trávila večery v hospodě. Nebylo třeba definovat nějaký vztah.
Skončila jsem s Tebou tedy v posteli, ale na první soulož jsem si počkala ještě hodně dlouhou dobu, vlastně několik měsíců. Když jsi ten večer zvedl hlavu z mého klína, řekl jsi něco jako: "Tak tohle jsi přede mnou celou dobu ukrývala!" a potom jsme usnuli. Ráno jsem se probudila jako první a potichu se vytratila domů. Zrovna trošku pršelo a já šla ztichlým brzce ranním městem a bosky jsem došlapovala na mokrou zem. Boty jsem neztratila, jen jsem v tom období chodila bosá skoro pořád. Usmívala jsem se a v hlavě jsem měla prázdno.
Den na to jsem odjela se školou na deset dní do ciziny. Nikdy předtím se nestalo, že bych Tě tak dlouho v kuse neviděla. Asi v půlce vážně daleké cesty autobusem jsem se osmělila a stydlivě začala kamarádce popisovat svůj sexuální zážitek. Ona stejně už dávno tušila, že je to mezi námi napjaté. Jakmile jsem dovyprávěla, zazvonil mi telefon.
A volával jsi mi dlouze každý den. Což stálo kvůli pitomé cizí zemi peníze Tebe i mě, a Ty jsi mi dokonce poslal kredit na mobil. Za to jsem se styděla, měla jsem pocit, jako by sis mne takto kupoval, navíc jsi za mne neustále platil pití. Tvoje argumenty, že jsem jen studentka a že Tě taky jednou pozvu, až budu vydělávat, příliš nepomáhaly.
Každopádně jsme oba měli dny na rozmyšlenou. A když se mi kamarádka posmívala, jak se mi pokaždé rozzáří obličej, jakmile na displeji zvonícího mobilu spatřím Tvé jméno, došlo mi, že bychom si asi vážně měli promluvit. Přestat si hrát na to, že vše je jen zábava. A ten nejtěžší úkol - promluvit si z očí do očí za střízliva.

Ta Tvá 

Žádné komentáře:

Okomentovat