Můj milý,
konečně jsem ve schránce objevila ne jeden
dopis od Tebe, nýbrž hned dva. Psal jsi je krátce po sobě a než stihl policejní
kontrolou projít ten první, už jsi jim předal další a oni je pak odeslali
naráz. Okamžitě mi to zlepšilo den, jelikož včerejšek nestál za nic. Měla
jsem schůzku s právníkem v tom jeho velkém černém autě a příliš mne nepotěšil.
Tedy, stále se neví, jaký bude výsledek vyšetřování, dopadnout to může
jakkoliv. A i když se právník většinou tváří dost povzbudivě, nikdy z jeho
informací nejsem nadšená. Ta jeho kára je pro mě jako pohřebák.
Průměrná doba, za kterou mi dopis od Tebe
dojde, je tedy čtrnáct dnů. A co jsou dva týdny v životě lidském? Uteče to dost
rychle, ale v životě nás dvou je to nyní strašně dlouho. Kdybych Ti chtěla
položit otázku a čekat na odpověď, trvalo by to měsíc. To už bude dřív zase
návštěva. Ovšem můžeme si alespoň hezky trpět samomluvou a každý si psát to
svoje, není třeba vždy vést dialog.
Když jsi odesílal první dopis z těchto dvou,
ještě jsi ode mě žádný neměl. V půlce psaní dopisu druhého Ti přišly hned tři
naráz. Vím, že některé z prvních dopisů jsem psala v afektu, vložila jsem do
nich zlobu a jsou plné ublíženosti. Děkuji, že jsi pochopil mé rozpoložení a
neodpověděl jsi mi podobně ošklivě. Pořád Ti nepíšu pouze pozitivní dopisy a v
některých dalších Ti možná ještě leccos vyčtu, nicméně budu se snažit vkládat
do nich už jen víc lásky a pochopení.
Oba dva dopisy jsem četla už několikrát a
jsou krásné. Potěšilo mne, že se Ti o mně zdál erotický sen, škoda, že mi ho
nemůžeš vyprávět a do dopisu jsi ho psát nechtěl, abys prý pana vyšetřovatele
neuváděl do rozpaků. Možná teď už víš, že já ho s klidným svědomím v jednom
psaní do rozpaků uvedla. A pokud jej naše dopisy obtěžují, nemusí je přece
číst. Může Tě pustit na svobodu a pak bude mít klid ode všech našich řečí!
O tom, jestli Ti dám ještě šanci, jsi nemusel
vůbec psát. To je jasné, jinou variantu jsem nikdy v hloubi duše nepřipouštěla.
Jsi můj budoucí manžel a otec mého syna. Věřím všemu, co jsi psal - věřím, že sis
tam opravdu pár věcí uvědomil a že budeme moci začít tak trochu znovu. Navázat
tam, kde jsme skončili, ale ještě lépe. Víš, víc se snažit a naslouchat tomu
druhému. Oba dva. Budu na Tebe čekat, jak dlouho bude třeba.
Včera večer se mi zdárně podařilo uspat dítě
a udělat si po dlouhé době relaxační večer. Dala jsem si horkou vanu a pustila
se do opečovávání svého těla. Zní to všelijak, ale jsem ráda, že jsem se třeba
taky jednou oholila! Nohy ještě zvládám, ale to ostatní? Není proč...
A cítím se jako znovuzrozená. Teď sedím v
dokonale uklizeném bytě, v hlavě mám momentálně taky docela uklizeno a cítím
vděk. Vždyť mám zdravého šikovného syna, skvělé lidi okolo sebe, tekoucí vodu a
teplo v bytě. Jsem vděčná, že mám co jíst. A mám připojení k internetu!
Jsem vděčná, že mám Tebe.
Ta Tvá
Žádné komentáře:
Okomentovat