Můj milý,
budu
nemravná. Pamatuješ, jak jsem dokázala být někdy protivná, když jsme
spolu nespali třeba týden? Dáš mi nějakou radu, jak vydržet toto
odloučení? Jakým způsobem se tohle celé dá fyzicky a psychicky
zvládnout? Byl jsi můj první a jediný, a tak to také zůstane. Žádné jiné
možnosti nepřipouštím. Jen mi poraď, jak to překlenout. Člověk si
samozřejmě může pomoci sám, ale to je něco jiného.
Když
jsem se večer dívala na seriál, mimochodem plný sexuálních scén, už
jsem to nemohla vydržet. Myslela jsem jen na Tebe, na nás. Nejsem zvyklá
nemít Tě tak dlouho u sebe... v sobě. Pozastavila jsem seriál a
zajela rukou pod deku, dolů po těle a pod kalhotky. Zavřela jsem oči a
rázem jako bys tu se mnou byl. Cítila jsem Tvoji vůni. Tvé doteky na
svém nahém těle. Obě ruce jsi mi pevně držel nad hlavou a líbal a kousal
mě do krku. Zároveň jsi mi do ucha šeptal věci, které umíš takto šeptat
určitě jen Ty.
Když ses
hlavou přesunul do mého klína, Tvé sevření na mých rukou konečně
povolilo a já mohla prsty vjet do Tvých vlasů. Nemohla jsem se Tě
nabažit a chtěla Tě víc a víc. Zkrátka jen víc Tebe. Splynout v
jedno. Potom jsem Tě poprosila a Ty jsi ho do mě konečně vrazil. Divoké
šoustání netrvalo dlouho a udělala jsem se, dokonce jsem nemohla
potlačit poměrně hlasité steny rozléhající se po ztichlém bytě.
Následně jsem zjistila, že nekontrolovaně pláču. Protože jsi samozřejmě opět zmizel.
Ta Tvá
Žádné komentáře:
Okomentovat