Můj milý,
poslední měsíc se učím znovu žít. Učím se být
šťastná i bez Tebe, alespoň chvílemi. Dříve jsem měla většinu šťastných momentů
spojených právě s Tebou. Bylo hezké, když jsi mi o víkendu udělal na snídani
palačinky nebo když jsi objevil nový seriál, který jsme spolu pak sledovali.
Brával jsi mne na výlety a na obědy. Vždyť naši oblíbenou veganskou restauraci
jsi objevil právě Ty, aniž bys byl veganem či vegetariánem. Milovala jsem
večerní diskuse s Tebou, anebo ty chvíle, kdy jsem se k Tobě mohla jen tak přitulit.
Hlavně, když jsi mě u toho "přitulování" zrovna z rozličných důvodů
neodstrčil - příliš topím, bolí Tě ruka, šimrají Tě moje vlasy a podobně.
Někdy jsem měla pocit, že toho neděláš dost.
Určitě nejsi hrdina z romantického filmu, ale to bych ani nechtěla. Když se teď
zpětně ohlížím, kolik šťastných chvil jsem s Tebou prožila, dělal jsi toho
opravdu mnoho. Byl jsi taky u porodu svého syna, kde jsem na Tebe údajně nebyla
zrovna milá, což si však vůbec nepamatuju. Nejspíš poslední z těch opravdu
nádherných chvil je moment, kdy jsi mne požádal o ruku. Na levé ruce stále
samozřejmě nosím prstýnek, který mi to celé připomíná. Ačkoliv naše svatba se
teď odkládá na neurčito.
Nyní však, abych se dennodenně neutápěla v
depresích, musím svoji pozornost zaměřit jiným směrem. Snažím se radovat z
hezkého počasí a zimního sluníčka. Jsem vděčná svým přátelům, když mne přijdou
navštívit a můžu si s nimi vypít hrnek čaje nebo sklenku vína. S Tebou teď
večerní diskuse vést nemohu, ale s nimi ano. Také syn se snad každý druhý den
naučí něco nového a je krásné pozorovat jeho pokroky. Mrzí mne, že u toho
nejsi. Nicméně jednoho dne jeho pokroky uvidíš všechny naráz.
A přece jen mi zbývají malé kousky Tebe,
které mne i nyní mohou dělat šťastnou. Jsou to dopisy od Tebe (stále dorazil
pouze jeden, avšak neztrácím naději) a myšlenky na Tebe. Protože jsme toho za
těch pár let spolu tolik zažili, mám stále na co vzpomínat a neustále jsem s
Tebou aspoň ve své hlavě. A to mě činí šťastnou.
Věřím, že
brzy spolu budeme zase i fyzicky. A jako z toho hloupého filmu - žili spolu
šťastně až do smrti.
Ta
Tvá
Žádné komentáře:
Okomentovat