úterý 17. prosince 2019

Přeslazeno


Můj milý,

poslední měsíc se učím znovu žít. Učím se být šťastná i bez Tebe, alespoň chvílemi. Dříve jsem měla většinu šťastných momentů spojených právě s Tebou. Bylo hezké, když jsi mi o víkendu udělal na snídani palačinky nebo když jsi objevil nový seriál, který jsme spolu pak sledovali. Brával jsi mne na výlety a na obědy. Vždyť naši oblíbenou veganskou restauraci jsi objevil právě Ty, aniž bys byl veganem či vegetariánem. Milovala jsem večerní diskuse s Tebou, anebo ty chvíle, kdy jsem se k Tobě mohla jen tak přitulit. Hlavně, když jsi mě u toho "přitulování" zrovna z rozličných důvodů neodstrčil - příliš topím, bolí Tě ruka, šimrají Tě moje vlasy a podobně.
Někdy jsem měla pocit, že toho neděláš dost. Určitě nejsi hrdina z romantického filmu, ale to bych ani nechtěla. Když se teď zpětně ohlížím, kolik šťastných chvil jsem s Tebou prožila, dělal jsi toho opravdu mnoho. Byl jsi taky u porodu svého syna, kde jsem na Tebe údajně nebyla zrovna milá, což si však vůbec nepamatuju. Nejspíš poslední z těch opravdu nádherných chvil je moment, kdy jsi mne požádal o ruku. Na levé ruce stále samozřejmě nosím prstýnek, který mi to celé připomíná. Ačkoliv naše svatba se teď odkládá na neurčito.
Nyní však, abych se dennodenně neutápěla v depresích, musím svoji pozornost zaměřit jiným směrem. Snažím se radovat z hezkého počasí a zimního sluníčka. Jsem vděčná svým přátelům, když mne přijdou navštívit a můžu si s nimi vypít hrnek čaje nebo sklenku vína. S Tebou teď večerní diskuse vést nemohu, ale s nimi ano. Také syn se snad každý druhý den naučí něco nového a je krásné pozorovat jeho pokroky. Mrzí mne, že u toho nejsi. Nicméně jednoho dne jeho pokroky uvidíš všechny naráz.
A přece jen mi zbývají malé kousky Tebe, které mne i nyní mohou dělat šťastnou. Jsou to dopisy od Tebe (stále dorazil pouze jeden, avšak neztrácím naději) a myšlenky na Tebe. Protože jsme toho za těch pár let spolu tolik zažili, mám stále na co vzpomínat a neustále jsem s Tebou aspoň ve své hlavě. A to mě činí šťastnou.
Věřím, že brzy spolu budeme zase i fyzicky. A jako z toho hloupého filmu - žili spolu šťastně až do smrti.

Ta Tvá 

Žádné komentáře:

Okomentovat